Nebovidy splnily svou povinnost a odehrály další zbytečný zápas

SK Nebovidy - Liblice 1:5 (0:4)

S novým mottem vstoupilo naše mužstvo do zbytku jarní části okresního přeboru. Motto zní "nějak to dohrajeme a bude klid". Tento prvotřídní blábol snad ani nelze brát vážně a pouze vystihuje současnou koncepci našeho vedení. Domnívat se, že po rychlém návratu zpět do 3. třídy se snad stane zázrak a všechno se v dobré obrátí je až příliš bláhové. Současný kádr, který v nedávné přípravě doslova zesměšnil celek ze dna tabulky rozhodně ani v nižší soutěži nebude mít záchranu jistou. Sestava, která v poslední době připomíná spíše trhací kalendář rozhodně nemůže konkurovat žádnému celku okresní soutěže a zápasy našeho celku tak spíše připomínají trénink soupeře. Schovávat se za to, že v současné situaci není možné sehnat jediného hráče už je také spíše ohrané klišé. Vždyť jak se ukázalo i ve 4. třídě pobývají hráči, kteří svou kvalitou převyšují i okresní soutěž. Možná by stálo za to vydat se právě touto cestou a dát příležitost hráčům, kteří by za ni byli vděční než hledat vysloužilé veterány, kteří si na sklonku své kariéry chtějí ještě někde zahrát. Současná situace už je vážně kritická. Přestárlý kádr a zbytek hostující hráči, kteří se mění jak na běžícím pásu, to vše nedává našemu celku příliš pozitivní vyhlídky do budoucna. Není přeci ostudou být poslední, ale to co děláme musí mít hlavu a patu, ovšem v Nebovidech zřejmě mají vlastní recept, který se již delší dobu ukazuje jako naprosto tragický.

Liblice jsou jasným dokladem toho, že postup do vyšší soutěže automaticky nemusí znamenat boj o záchranu a svým herním projevem bezpochyby patří k tomu nejlepšímu, co je v této soutěži k vidění. Neustálý pohyb, důraz v osobních soubojích, týmový projev a očividná sehranost kádru, který již delší dobu působí pospolu, tomu všemu rozhodně nemohlo ani nekonkurovalo naše mužstvo, které neustále lepí jednu díru za druhou a je jen zázrak, že dá ještě dohromady základní jedenáctku. V 10 minutě musel poprvé zasahovat M. Pluhař, který je jasným dokladem současné mizérie, neboť do poslední chvíle neví, kam ho v příštím utkání trenér postaví. Médii propíraný univerzál Jiří Kladrubský by si vedle něj musel připadat jako chudý příbuzný, neboť v brance ani v útoku ho ještě nikdo neviděl. K odraženému míči se jako první dostal hráč soupeře a na brankové čáře musel zastoupit svého parťáka v brance hlavičkující Roček. Ve 13 minutě se na kraji pokutového území uvolnil J. Pluhař a střelou z velkého úhlu poprvé prověřil pozornost hostujícího gólmana. O minutu později Liblice rychle rozehráli standardní situaci a přihrávku před branku pohotovou střelou zužitkoval hostující Kovačka. V 16 minutě přišla další pohledná kombinace našeho soupeře, ovšem nedůraznou střelu zakončujícího hráče vytěsnil zasahující M. Pluhař na roh. Z následné standardní situace si málem naše obrana vstřelila vlastní gól, naštěstí hlavička jednoho z našich hráčů skončila jen těsně vedle levé tyče. Ve 27 minutě musel M. Pluhař likvidovat další tvrdou střelu Liblických fotbalistů. O minutu později vsítil hostující Kovačka svou druhou branku v tomto utkání. Co naplat, že v době zakončení stál i se svým spoluhráčem v jasném postavení mimo hru. Pomezního sudí, který nevidí offside svého celku snad nemá cenu ani hodnotit. Přiznejme si, že význam těchto pánů na lajně a to na obou stranách, kteří většinu zápasu stojí u středového kruhu a soustředí se na vše možné, kromě samotného zápasu snad nemá cenu ani komentovat. Za zmínku naopak stojí vystoupení hlavního arbitra, který by však neměl bezhlavě spoléhat na chybná rozhodnutí svých laických kolegů a trochu více se zapojit do hry, když už za to dostane zaplaceno. Pan Navara však vypadal, že ho utkání nesmírně nudí a příliš nezajímá, v čemž rozhodně nebyl sám, ale on by si to na rozdíl od přihlížejících diváků ze své pozice rozhodně neměl dovolit. Ovšem jeho chvíle teprve měla přijít. Nebylo divu, že domácí příznivci dali jasně najevo panu Navarovi co si o jeho výkonu myslí a nechtěje obhajovat tyto urážky na stranu hlavního arbitra, je tento jev obvyklý i ve vyšších patrech naší fotbalové scény. Ovšem "blikanec" pana Navari, který se jal hájit svoji čest a celkem v klidu opustil hřiště během zápasu, aby si srovnal účty s kritiky jeho výkonu je pořádný úlet i na takovéto úrovni. Člověku, který neví, že od sjednání pořádku má k dispozici pořadatelskou službu bych rozhodně již píšťalku do ruky nesvěřil. Tudíž už se ani nedivým mediálnímu tlaku ČMFS, který formou reklamy vehementně shání rozhodčí do svých řad, neboť to, co v současné době pobýhá po českých trávnících je jedna velká tragédie a spíše dobrá příležitost, jak si přijít na nějakou tu korunu a kolikrát i něco bokem, což snad nemá cenu ani rozebírat. Ve 37 minutě pak hostující Kovačka zkompletoval svůj hattrick a střelou prakticky z nulového úhlu předčasně rozhodl o osudu utkání. Ve 39 minutě se po dlouhé době dostalo do šance také naše mužstvo. Odražený míč si našel J. Kovalczuk a technickou střelou jen těsně minul pravý růžek hostující branky. Ve 45 minutě se do slibné šance doslova probil J. Pluhař, ale nastřelil pouze vybíhajícího brankáře. O chvíli později přišla další tvrdá rána do našich řad, to když si frustrovaný Pecka spletl nohy svého protivníka s boxovacím pytlem a po právu uviděl červenou kartu. Aby toho nebylo málo, v šesté minutě nastavení první půle přišel další naprostý propadák naší obrany a zakončující Moravec neměl jinou možnost, než počtvrté rozvlnit sít za bezmocným M. Pluhařem.

Druhá půle se již dohrávala spíše z povinnosti a hostující Liblice vědomi si svého neochvějného náskoku šetřili spíše síly na opravdového soupeře, který je čeká v příštím kole. V 50 minutě musel poprvé ve druhé půli zasahovat M. Pluhař a likvidovat tak další střelu Liblic ze standardní situace nařízené po faulu na jednoho z hostujících hráčů. V 56 minutě si po rohu Liblic vyzkoušel opět pozici brankáře na brankové čáře zasahující Roček a odvrátil tak další gól našeho soupeře. V 60 minutě opět předvedli hráči hostujícího celku, že kombinace v pohybu jim rozhodně není cizí a jen díky neuvěřitelnému zákroku zasahujícího M. Pluhaře, který zlikvidoval tutovku jednomu ze zakončujících hráčů soupeře zůstalo skóre zápasu beze změny. O pět minut později se Liblice přeci jen dočkali a potrestali další nedůraz naší obrané řady a vše se tak schylovalo k dalšímu debaklu na náš účet. V 69 minutě jen horko těžko hasila naše obrana další obrovskou příležitost Liblic. Po rohovém kopu ze 71 minuty při nás opět stálo štěstí, když hlavičkový pokus zakončujícího hráče jen těsně minul brankovou konstrukci naší svatyně. V 75 minutě zahrával soupeř další ze série rohových kopů a i tentokrát skončila střela jen těsně nad naší brankou. V 81 minutě si mohli vyzkoušet hosté nepřímý volný kop po malé domů, kterou vybíhající M. Pluhař zachytil na hranici našeho pokutového území. Liblice sice tuto akci sehráli dobře, ale opět jim v koncovce chybělo pár centimetrů, o které minul míč pravou tyč naší branky. Minutu před koncem zápasu se k překvapení všech ocitl míč i v brance našeho soupeře. Na centr z volného přímého kopu si naběhl Scheder a hlavou trefil pouze dobře postaveného brankáře hostí. Ten však míč neudržel, stejně tak ani po dorážce J. Pluhaře. Míč se tak dostal k J. Kovalczukovi, který svou šestou brankou v sezóně potvrdil instinkt střelce a trochu tak pokazil radost hostujícímu celku, který si však bez výrazných komplikací pohodlně dokráčel k zisku tří bodů.

Hodnocení trenéra: Zápas se nám vůbec nepovedl. Vlastně ani není co hodnotit, neboť jsme ve všem byli horší než soupeř.

Sestava domácí: M. Pluhař - Král, Roček, Hovorka, Scheder - Pecka, Mašek (62. Mikeš), Trochta (45. Dvořák), J. Kovalczuk - Stehlík, J. Pluhař

Sestava hosté: Černý - Fott (70. Vaněk), Bubník, Sobotka, Vávra - Vlk (46. Houžvička), Vokurka, Vondrášek, Kovačka - Moravec, Zich (72. Bázlik)

Branky: 89 min. Jan Kovalczuk - 14 min. Jiří Kovačka, 28 min. Jiří Kovačka, 37 min. Jiří Kovačka, 45+6 min. Aleš Moravec, 65 min. Aleš Moravec

Hráč zápasu: Jan Kovalczuk

Rozhodčí: Miroslav Navara

Autor: pš